Historie
Vývoj a vznik snowboardingu
Snowboarding se stal v posledním desetiletí nejdynamičtějším zimním sportem. Bezesporu se stal symbolem nekonformních lidí, kteří touží po dobrodružství, silných prožitcích a vzrušujícím pohybu...
Pohled do historie
Tento sport prošel poměrně bohatým vývojem. Nedá se však říct, že by vzbudil zájem již ve chvíli, kdy se objevily první amatérsky zkonstruované modely snowboardu. Počátky sahají do šedesátých let 20. století. Některé prameny dokonce uvádějí, že náznaky podobné činnosti se objevovaly již před tisíciletími. Důkazem toho mají být kresby a texty nalezené ve Skandinávii, na Sibiři a ve střední Asii. Ve Švédsku byla dokonce nalezena krátká a široká lyže, jejíž stáří bylo odhadnuto přibližně na 5000 let. Pravdivost domněnky o existenci snowboardu v těchto dobách může těžko někdo potvrdit nebo vyvrátit.
Přestaňme však spekulovat a vraťme se zpět do právě uplynulého století. Jak již bylo řečeno, vše začalo v šedesátých letech. Z charakteru tohoto sportu lze vytušit, že jeho kořeny jsou ve Spojených státech. Tendence vyrobit něco podobného snowboardu měli zejména surfaři. Potřebovali alternativu svého sportu, která by jim umožnila zimní trénink a zároveň zpestřila jejich sportovní činnost.
Poppen a ti druzí
Jak je tomu naprosto běžné, kolem každého vynálezu existuje řada spekulací. Nedávno nalezený film natočený v USA roku 1939 ukazuje elegantně oblečeného Verna Wicklunda při jízdě na zvláštně upravených saních. Jeho potomci dokonce nedávno zveřejnili stejně starý patent.
Za milník vy vývoji snowboardingu je ale považován vynález Shermana Poppena z amerického Michiganu. Roku 1965 totiž sestrojil zimní "hračku" pro své děti - tzv. snufer("snow" + "surfer"). Byl vyroben ze dvou lyží sešroubovaných k sobě. Při její výrobě vůbec nepomýšlel na souvislost se surfingem, teprve v praxi zjistil, že boční postavení na tomto zábavném prkně je pro řízení nejlepší, nohy při tom spočívaly na prkně bez upevnění. Zajímavým doplněním byl provázek, který vedl od špičky k přední ruce jezdce spočívajících v běžné poloze před tělem. Po konstrukčním vylepšení se snufer nechal patentovat. V roce 1966 byly již v prodeji první modely které v USA znamenaly poměrně velký obchodní úspěch. Ke vzniku snurferu dodává: "Vždycky jsem obdivoval surfaře a jejich jízdu na vlnách, nikdy jsem to však bohužel nezkusil. Když jsem tenkrát kouknul na čerstvě zasněžený kopec za naším domem, uviděl jsem v něm obrovskou vlnu a řekl jsem si - proč by to nešlo na sněhu?".
Sherman Poppen - tvůrce snuferu
V roce 1963 ve spojených státech mistr světa v jízdě na skateboardu Tom Sims zkonstruoval sněžné prkno. Jeho výrobek byl však považován spíš za kuriozitu. V polovině sedmdesátých let sice vyvinul své první sériově vyráběné snowboardy, tato prkna se však příliš neujala. O pár let později se pokusil uplatnit laminátovou konstrukci s dřevěným jádrem, která se osvědčila nepoměrně lépe.
jeden ze zakladatelů snowboardingu
V roce 1968 zaujalo sněžné prkno Jake Burtona Carpentera z východního pobřeží USA. Byl to zdatný surfer a lyžař, tedy sportovec, jenž měl k této "hračce" velmi blízko. Začal přemýšlet o technice jízdy. Napadlo ho, že upevnění nohou k prknu by značně zjednodušilo jízdu. Surfování na vodě se přece jen liší od surfování na sněhu, které vyžaduje od prkna trochu jiné vlastnosti a klade na něj i odlišné nároky. Zkonstruoval tedy posuvné vázání, tím pevně zafixoval chodidla, zvětšil ovladatelnost prkna a možnost provádět větší a delší skoky. V roce 1977 zavedl sériovou výrobu ve vlastní firmě ve Vermontu. Jeho modely se již mnohem více podobaly dnešním snowboardům. Založil tedy firmu Burton Snowboards, první sériové výrobky se však prodávaly velice obtížně. Vedle Jake Burtona rozvíjeli snowboarding i další.
Jake Burton - snowboardista a zakladatel stejnojmenné firmy na výrobu snowboardů
Trochu jinak konstruoval prkna Dimitrij Milovich. V roce 1969 přišel s prknem odlitým z polyesteru. Tento způsob vycházel ze zkušeností z výroby surfů. Prkna měla tvar ryby s vlaštovčím ocasem, říkalo se jim winterstick, a byla určena hlavně pro jízdu v hlubokém sněhu. Winterstick však v praxi prokazoval velmi krátkou životnost. V roce 1972 byl tento výrobek patentován a o tři roky později si Milovich založil vlastní firmu. Vzhledem k drahé výrobě a již zmíněné krátké životnosti těchto prken neznamenala firma větší obchodní úspěch a v roce 1984 Milovichův podnik definitivně zkrachoval, k čemuž přispěl i definitivní zákaz mnoha zimních středisek v USA provozovat snowboarding.
nahoře winterstick a dole první prkno s ocelovými hranami
Významnou událostí byl první závod na snowboardu v přímé jízdě ze svahu, který se konal 18. února 1968 na Blackhouse Hill v Muskegonu ve státě Michigan. Další historická soutěž se uskutečnila v roce 1981 v Coloradu. Závodilo se ve slalomu a zvítězil tu právě Tom Sims. Použil zde prkno s ocelovými hranami a přizpůsobeným lyžařským vázáním, což výrazně ovlivnilo techniku jeho jízdy.
Problémy
Nepříjemnou skutečnost pro tento sport znamenal odmítavý postoj většiny lyžařských středisek v USA na začátku osmdesátých let, která začala snowboarding zakazovat. Přispěly k tomu přísné bezpečnostní normy amerických úřadů a negativní stanoviska tehdejších pojišťoven. Tímto omezením zájem o snowboarding výrazně pokles, což se projevilo na prosperitě snowboardových firem. Jezdcům nezbývalo nic jiného, než šlapat pěšky a sjíždět svahy ve volné přírodě, a to zejména v prašanu. Tento způsob snowboardingu se nazývá hiking a je dodnes velmi oblíbená extrémní snowboardové disciplína. Odloučení od ostatních návštěvníku zimních středisek stmelilo vyznavače prkna a vznikly uzavřené skupiny. Tehdejší snowboardisté dávali najevo pohoršení ze své diskriminace. V polovině osmdesátých let se obavy o bezpečnost snowboardingu začaly ztrácet, k čemuž přispěl hlavně vývoj vázání. Problémy s uvolněním nohou z vázání, které měly za následek ujíždějící a tedy nebezpečný snowboard, už nebyly tehdy časté.
Vývoj v Evropě
V konzervativnějším evropském prostředí se nový sport zpočátku rozvíjel pomaleji. Poprvé se objevil až koncem 70. let ve Francii. Není překvapením, že o propagaci se starali hlavně nadšenci skateboardingu. První evropskou hvězdou se stal Régis Rolland, který si zahrál ve snowboardové komedii Apokalypse Snow. Úspěch filmu byl tak velký, že se tvůrci rozhodli pro další dvě pokračování. Díky tomu se z Rollanda stal symbol celého sportu.
První závody
První neoficiální mistrovství světa se konalo v roce 1987 v italském Livingu a ve švýcarském St. Moritz za značné pozornosti hromadných sdělovacích prostředků. Ve stejném roce byly založeny NASA (North American Snowboard Association) a SEA (Snowboard European Association), jejichž cílem bylo zajištění soutěží a dalšího rozvoje snowboardingu na obou kontinentech. V sezóně 1989/90 byla založena Mezinárodní snowboardová asociace ISA (International Snowboard Association), jejímž cílem byla mezinárodní koordinace národních asociací, propagace národních asociací a šíření snowboardingu ve světě. V prvním roce tvořilo asociaci pět zemí a 120 závodníků. V březnu 1990 byla vytvořena PSA (Pro Snowboard Association) asociace profesionálních závodníků. O rok později organizují organizují PSA a ISA evropskou sérii šesti závodů. V Severní Americe obsahovala série osm závodů, j Japonsku čtyři. Všechny tři kontinenty vytvořily Světový pohár skládající se ze tří závodů. V dubnu 1991 byla založena ISF (International Snowboarding Federation), jako nástupce ISA. V další sezóně 1991/92 došlo k pojmenování celé série evropské (6 závodů), severoamerické (7 závodů) a japonské (4 závody) společně se závody Světového poháru jako ISF WORLD PRO TOUR. První Oficiální Mistrovství světa se konalo v roce 1992/93 v rakouském Ischglu. Zúčastnilo se ho více než 240 závodníků z 20 zemí. O rok později se konalo 1. Mistrovství světa juniorů v Rogle ve Slovinsku. Závodu se zúčastnilo 240 mladých jezdců z 18 zemí světa. Na podzim došlo k podpisu tříletého sponzorského kontraktu s firmou Ballantine's a celé soutěž byla pojmenována Ballantine's ISF World Pro Tour.
první prototypy snowboardů
Zařazení do programu ZOH
Závody jsou jen malá část mnohostranného snowboardingu i když důležitá pro prezentaci sportu široké veřejnosti, pro snowboardový průmysl a rozvoj samotného sportu. Olympijské hry jsou pak jedním z několika velkých a důležitých závodů snowboardové sezóny. Olympijské hry přinesly snowboardingu mnoho dobrého např. pozornost medií a široké veřejnosti, ale i zlého - jakousi schizofrenii snowboardového světa, kterou zapříčinily spory asociací a svazů. V roce 1994 byl poprvé zařazen snowboarding na ZOH. Stalo se tak v norském Lillehameru kde byl snowboarding představen jako ukázkový sport, který vyvolal obrovský zájem a bylo zřejmé, že do dalších ZOH bude zařazen v normálním programu. V témže roce došlo k události, která změnila celý světový snowboarding. Mezinárodní lyžařská federace - The Federation International de Ski, která vznikla již v roce 1924 během prvních zimních olympijských her ve francouzském Chamonix, se začala zajímat i o snowboarding, vytvořila vlastní světový pohár se silným vlivem, přijala snowboarding do svých sportů a u Mezinárodního Olympijského Výboru zajistila výhradní právo rozhodovat o nominaci závodníků pro ZOH. V roce 1995 Mezinárodní olympijský výbor uznal snowboarding jako oficiální disciplínu pro příští olympijské hry, a tak se na ZOH v roce 1998 v japonském Naganu závodilo v U-rampě (Half pipe) a obřím slalomu (Gigant slalom) v mužské i ženské kategorii.
ZOH Nagano 1998
Snowboarding se poprvé představil na olympiádě už v Lillehammeru 1994 a pro velký úspěch patřil v Naganu k oficiálním disciplínám. Závodilo v U-rampě (Half pipe) a obřím slalomu (Gigant slalom) v mužské i ženské kategorii. Martin Černík před Naganem 1998 splnil nominační kritéria do U-rampy, nejprestižnější snowboardové disciplíny, ale nakonec nejel. Tehdejší vedení úseku snowboardingu při Svazu lyžařů České republiky ho jako člena Asociace českého snowboardingu odmítlo podpořit a Černík by si tak musel platit účast na závodech Světového poháru, při nichž by si účast na olympiádě mohl vybojovat.
Výsledky z Nagana:
U-rampa (Halfpipe) | |||||
muži | ženy | ||||
1. | SIMMEN Gian | SUI | 1. | THOST Nicola | GER |
2. | FRANCK Daniel | NOR | 2. | KJELDAAS Stine B. | NOR |
3. | POWERS Ross | USA | 3. | DUNN Shannon | USA |
obří slalom (Gigant Slalom) | |||||
muži | ženy | ||||
1. | REBAGLIATTI Ross | CAN | 1. | RUBY Karine | FRA |
2. | PRUGGER Thomas | ITA | 2. | RENOTH Heidi | GER |
3. | KESTENHOLZ Ueli | SUI | 3. | KOECK Brigitte | AUT |
nejrychlejší snowboardistky v obřím slalomu v Naganu 1998
ZOH Salt Lake City 2002
V Salt Lake City neměla česká výprava ve snowboardingu žádné zastoupení. Martin Černík odmítl reprezentovat kvůli sporům se Svazem lyžařů České republiky a nikdo jiný se nekvalifikoval. Američanka Kelly Clarková zajela skvělou druhou jízdu a vybojovala na olympijských hrách v kanadském Park City první zlatou medaili pro USA v U-rampě. Také američtí freestyleři úplně ovládli stupně vítězů, získali všechny tři medaile a potvrdili tím kde vznikl snowboarding.
Výsledky ze Salt Lake:
U-rampa (Halfpipe) | |||||
muži | ženy | ||||
1. | POWERS Ross | USA | 1. | CLARK Kelly | USA |
2. | KASS Daniel | USA | 2. | VIDAL Doriane | FRA |
3. | THOMAS Jarret | USA | 3. | REUTELER Fabienne | SUI |
paralelní obří slalom (Parallel GS) | |||||
muži | ženy | ||||
1. | SCHOCH Philipp | SUI | 1. | BLANC Isabelle | FRA |
2. | RIKARDSSON Richard | SWE | 2. | RUBY Karine | FRA |
3. | KLUG Christopher J | USA | 3. | TRETTEL Lidia | ITA |
zimní olympisjké hry Salt Lake City 2002
ZOH Torrino 2006
Do Torina se již poprvé kvalifikovali i čeští reprezentanti. Třinácté místo vybojoval český reprezentant Michal Novotný v olympijské premiéře divácky velmi atraktivního snowboardcrossu. O historicky první medaili ze zimních olympijských her pro Slovensko se postaral Radoslav Židek právě za snowboardcross.
Petře Elsterové se podařilo jako první české snowboardistce v historii probojovat na olympijské hry. V první jízdě jela společně se Švédkou Sarou Fischerovou a zhruba v polovině trati podklouzla, ovšem pádu se vyhnula. Ve eliminační jízdě, v níž jasně porazila Australanku Shawovou, zajela čtrnáctý čas, ovšem v součtu to na postup do elitní šestnáctky stačit nemohlo. Obsadila tedy v paralelním obřím slalomu 23. místo.
Při své olympijské premiéře se český snowboardista Martin Černík do finálové části závodu v U-rampě vůbec neprobojoval. V Bardonecchii neustál jeden z dopadů v obou kvalifikačních jízdách a zůstal daleko za finálovou dvanáctkou. V konkurenci 44 účastníků obsadil 33. místo. Vyhrál tehdy ještě devatenáctiletý Shaun White ze Spojených států a spolu s druhým američanem Danelem Kassem opět potvrdili americkou nadvládu ve freestyle.
Výsledky z Torina:
U-rampa (Halfpipe) | |||||
muži | ženy | ||||
1. | WHITE Shaun | USA | 1. | TETER Hannah | USA |
2. | KASS Daniel | USA | 2. | BLEILER Gretchen | USA |
3. | KOSKI Markku | USA | 3. | BUAAS Kjersti | NOR |
... | |||||
33. | ČERNÍK Martin | CZE | |||
Snowboardcross | |||||
muži | ženy | ||||
1. | WESCOTT Seth | USA | 1. | FRIEDEN Tanja | SUI |
2. | ŽIDEK Radoslav | SVK | 2. | JACOBELLIS Lindsey | USA |
3. | DELERUE Paul-Henri | FRA | 3. | MALTAIS Dominique | CAN |
... | |||||
13. | NOVOTNÝ Michal | CZE | |||
paralelní obří slalom (Parallel GS) | |||||
muži | ženy | ||||
1. | SCHOCH Philipp | SUI | 1. | MEULI Daniela | SUI |
2. | SCHOCH Simon | SUI | 2. | KOBER Amelie | GER |
3. | GRABNER Siegfried | AUT | 3. | FLETCHER Rosey | USA |
... | |||||
23. | ELSTEROVÁ Petra | CZE |
tři olympijské disciplíny - U-rampa, paralelní slalom a snowboardcross
ZOH Vancouver 2010
Olympiáda ve Vanocouveru nás teprve čeká. Bude se soutěžit ve stejných disciplínách jako před čtyřmi lety v italském Torinu - U-rampa, paralelní slalom a snowboardcross. Hned při první příležitosti se 14. září 2008 na World Cup Argentina podařilo splnit mezinárodní nominační kritéria pro OH hned třem českým reprezentantů ve snowboardcrossu. David Bakeš dojel ve finále na 23. pozici, Michal Novotný skončil 24. a Klára Koukalová na 25. pozici. Freesyleři v U-rampě ostřílený Martin Černík, nadějná Šárka Pančochová (Šárka se stala historicky první českou mistryní světa ve snowboardingu, když letos zvítězila na juniorském mistrovství světa v italském Valmalencu) a další se budou také snažit kvalifikovat.
Snowboarding v Čechách
Nelze říci, že by historie českého snowboardingu byla ve srovnání s ostatními státy chudá a nezajímavá. I přes železnou oponu, zabraňující průniku snowboardingu do naší země, se u nás začaly objevovat první modely podobající se snowboardům už v osmdesátých letech. Je otázkou, jak by se snowboarding vyvíjel, kdyby v roce 1989 nedošlo ke změně politické situace a otevření hranic.
První sněžná prkna se na našich svazích začala objevovat v sezóně 1979/80 a vyráběla se svépomocí a plánky se půjčovaly po celé republice. Jejich základem byla silná betonářská překližka (později slabá buková), která se ve vrstvách s laminátem lepila v primitivních formách. Většinou se s rozměry a materiály immprovizovalo, protože jediný zdroj inspirace představovaly zahraniční snowboardové časopisy. Obrázky z nich byly měřeny a zjištěné hodnoty pak převáděny do skutečnosti. První modely snowboardu - včetně loga - byly okopírované Burtony, s výřezem do vlaštovky na patě. Vázání bylo tehdy dvojí. Buď se noha volně zasunula do gumové kapsy jako na vodních lyžích, nebo přivazovala koženými řemínky jako kdysi na lyžích. Jezdilo se většinou v prašanu, protože na tvrdém sněhu se prkno nedalo ovládat. Po stranách na patě a uprostřed za vlašťovkou trčely totiž ze skluznice tři (1 - 2 cm vysoké) nože, které "držely stopu".
Mezi průkopníky tohoto tenkrát neobvyklého sportu patřili Luděk Váša, V. Rys, bratři Včelákové, I. Pelikán a další.
Hlavní lokalitou se stal Pernink v Krušných horách, kde se v roce 1984 uskutečnil první závod v historii českého snowboardingu. Soutěžilo se tehdy ve slalomu. O rok později se na stejném místě pořádalo Mistrovství Československa v snowboardingu. Od roku 1986 byly organizovány závody Českého poháru a každým rokem jejich počet narůstal.
obr. 14
17 první závody v ČR